5. září 2026

Zvěstujeme radostnou zprávu: plánujeme stvrdit náš vztah sňatkem, a bude nám potěšením, když u toho budete s námi a společně to oslavíme!

Náš příběh se začal psát v listopadu 2022. Měl jsem právě pár dní před doktorskou obhajobou a namísto přípravy jsem prokrastinoval na seznamovací aplikaci. To bylo nejlepší rozhodnutí, jaké jsem v životě udělal. Potkali jsme se poprvé v prosinci u ♥️u Národního divadla. Promrzlí jsme se procházeli kolem Vltavy, pak jsme se šli ohřát do kavárny. Ivonka se snažila jíst kulatou koblihu vidličkou a smáli jsme se tomu, jak ji honí po talíři. Povídali jsme si tak, jako bychom se znali už dávno. Zjistili jsme, že oba známe skokánek u Jizery. Když jsme se loučili, oba jsme věděli, že se nevidíme naposledy. (Honza)

Obzvlášť v našem vztahu láska hory přenáší, takže když si mě Honza odvezl na zásnubní den do našich oblíbených Jizerských hor, nepřipadalo mi to vůbec podezřelé. Vzhledem k tomu, že dovolené s Honzou sama často z legrace nazývám líbánky (ne vážně, už nasadil laťku tak vysoko, že to na skutečné líbánky nebude mít vůbec jednoduché), nepřišlo mi ani trochu divné, že mě zase někam unáší na společný víkend a neměla jsem sebemenší tušení, že si z tohoto výletu odvezu i suvenýr v podobě krásného prstýnku. Honza byl klasicky trochu nervózní (akorát že tentokrát ne klasicky) a když jsme dorazili na místo, navrhl před večeří jako vždy krátkou procházku lesem. Kdo zná Honzu, ví, že jestli má něco radši než psaní o Číně (a mě), jsou to vyhlídky. Proto ani tentokrát jsem nebyla překvapená, že má jednu rychlou v plánu. Ovšem když jsme dorazili, místo krásné vyhlídky na nás koukaly bagry a hromady písku. Překvapilo mě, že tím byl Honza rozčilen víc než obvykle a tak jsem ho utěšovala, že přeci máme spolu samé krásné vyhlídky a ještě mnoho dalších nás čeká. Vraceli jsme se tedy pohádkovým lesem zpátky k chatě, když mě u jednoho z velkých balvanů Honza požádal o ruku. Ruku jsem mu podala se smíchem, protože větu v nervozitě zkomolil a od té doby se těšíme, až se budeme společně všemu smát jako Švecovi. (Ivonka)

Kde? Aneb sejdeme se v hrobě

Obřad i oslava se budou konat na Staré pile (Sawmill) v podhůří Krušných hor. Adresa je Mlýny 18, Hrob (mapy). Parkovat bude možné na místě, instrukce pošleme předem.

Kdy?

V sobotu 5. září 2026. Obřad začne ve 14 hodin. Ideální bude dorazit o hodinu dříve. Rádi bychom, kdybyste s námi mohli zůstat až do večera, a mohli se ubytovat poblíž.

Ubytování

Přibližně dva kilometry od Staré pily leží vesnice Mikulov, kam bude zajištěn odvoz. Nejlevnější variantou je chata Cepín, která nabízí ubytování za 920 Kč i se snídaní. Prostory jsou nově zrekonstruované, sociální zařízení je společné. Dejte nám prosím do konce března vědět, zda pro vás máme místo rezervovat. V blízkém okolí je několik dalších možností, ale prosíme, abyste si ubytování rezervovali s dostatečným předstihem. S těmi, kteří budou chtít se rádi ještě uvidíme u snídaně v Cepínu v neděli ráno.

Pohoštění aneb stará pila (a mladá taky)

Před obřadem bude k dispozici malé pohoštění. Po obřadu se bude podávat společná polévka a následovat bude raut s variací jídel. Pokud máte specifické požadavky, dejte nám prosím vědět. Pohoštění bude zajištěno do večerních hodin. Nealkoholické nápoje, pivo a víno budou na nás, tvrdší alkohol a koktejly si bude možné objednat na baru (platba pouze v hotovosti).

Co chcete vědět a bojíte se zeptat

A co s oděvem? Budeme se řídit tím, co říká Ivči děda: „Červená do lesa nepatří, ať mi neplašíš zvěř.“
Ze stejného důvodu nechte prosím doma i svá zvířátka.
Na místě není signál a nefungují ani platby kartou.
Pokud nás budete chtít obdarovat i něčím jiným než vaší přítomností, tak budeme moc rádi za finanční příspěvek.

Máte další dotazy? Ptejte se (dokud je čas)!

Page updated

Google Sites

Report abuse